Rozlišuji, co jsme pozorovali a co si domýšlíme. Nepříjemná informace může popisovat skutečný dopad jednání, aniž by byla soudem o člověku. Chci ji proto ověřit a porozumět situaci, ve které vznikla.
Platí to i směrem ke mně. Dobrý záměr nezaručuje dobrý dopad komunikace. Potřebuji vědět, jak moje slova či postup působily na druhou stranu; vysvětlením vlastního záměru tuto otázku nevyřeším.
V rozhovoru hledám, co má být příště jinak a podle čeho to poznáme. Jasně vyslovená očekávání a hranice nám dávají možnost spolupráci upravit. Užitečnější než obecný soud je pro mě konkrétní krok, ke kterému se můžeme vrátit.