Při návrhu si například kladu otázky: Co bude kolega potřebovat, když bude chtít řešení změnit? Jak si ověříme, že změna plní svůj účel? A co budeme potřebovat zjistit, když nastane problém v provozu? Takové otázky mi pomáhají spojit technické uspořádání s každodenní prací.
Čitelnost a srozumitelné hranice řešení jsou pro mě součástí architektury. Návrh pak podle potřeby rozvíjím v malém pokusu nebo v implementaci. Jejich poměr nemám pevně daný: záleží na tom, co už víme a kterou nejistotu potřebujeme vyřešit.